EIM portál
zpět na novinky
8.1.2017 Eim

Zkušenosti se subregulací: Na začátku je trocha vysvětlování a na konci ušetřené statisíce

Synonymem úspor ve vytápění je pro spoustu lidí v Česku zateplení. Panelový dům v pražské Hostivaři ale zateplený není, má jen částečně vyměněná okna. I přesto ale jeho obyvatelé za teplo platí zhruba o třetinu méně než lidé z okolních domů. Šetří díky subregulaci tepla, kterou jsme zde v roce 2015 instalovali, a díky tomu, že mohli přejít na výkonovou sazbu. „Zpočátku jsme ale museli řadu věcí vysvětlovat,“ říká Šárka Procházková z výboru SVJ.

Uspořit za teplo a zbavit se celé řady problémů, které v domě s otopnou soustavou měli – to byly logicky ty hlavní důvody, proč v Hostivaři v roce 2015 přistoupili k instalaci subregulační jednotky EIM.

Problémy? Nerovnoměrné vytápění i hluk

„Náš dům má 14 podlaží a vytápění bylo velmi nerovnoměrné. Zatímco byty v přízemí byly dlouhodobě přetopené, ve vyšších patrech si lidé stěžovali na zimu,“ popisuje Šárka Procházková. Kromě toho všechny obtěžoval a rušil hluk, který způsobovala zvýšená rychlost proudění topné vody vlivem nízkého průtoku. V radiátorech klepalo, pískalo, bouchalo. A to i v noci. S tímto problémem po instalaci jednotky pomohla funkce dynamických nájezdů, která zajišťuje, že jsou změny vytápění pozvolné. A platí to i o nočních útlumech.

Subregulační jednotku mají v suterénu nainstalovanou od února 2015 a paní Procházková přiznává, že první týdny pro ni jako členku výboru SVJ nebyly jednoduché. Po instalaci subregulace totiž teplota v přetápěných bytech ve spodních patrech klesla na 23-24 °C a bylo v nich najednou „chladněji“, byť stále nad běžným teplotním průměrem, který v bytech obvykle bývá. „Holt zvyk je železná košile,“ dodává dnes již s úsměvem paní Procházková. Problém je, že přetápění je možná krátkodobě „příjemné“, dotujeme ho však všichni a v našem případě se jednalo o statisíce ročně.

Konec přetápění, začátek vysvětlování

„Zpočátku jsme museli hodně vysvětlovat. V některých bytech skutečně přetápěli až na 27 stupňů. Snížení teploty pak pro jejich obyvatele znamenalo velikou změnu, které se museli přizpůsobit. Znamenalo to třeba přestat chodit doma naboso,“ popisuje Šárka Procházková. „Ale není možné se chovat neúsporně a přitom chtít nízké náklady na vytápění.“

Po pár týdnech se ale vše uklidnilo a dnes jsou všichni s tepelným komfortem v domě spokojení.

Kromě toho jsou spokojení i s tím, kolik nákladů jim subregulační jednotka ušetří. Zde je ale třeba zmínit to, že po instalaci subregulační jednotky dům přešel na jinou sazbu Pražské teplárenské – a to z množstevní sazby na sazbu výkonovou.

Přechod na výkonovou sazbu

Přechodem z množstevní na výkonovou sazbu můžete výrazně ušetřit. Nicméně před změnou je nezbytné naistalovat subregulační zařízení (v tomto případě tedy subregulační jednotku EIM), která pohlídá, aby se nepřekročil maximální sjednaný výkon. Subregulace zabrání takzvanému „špičkování“, kdy se výkon skokově zvyšuje například v časech, kdy se všichni vracejí domů a zatápějí, nebo po nočním útlumu.

Výsledek? Uspořené statisíce

Díky subregulační jednotce zcela zmizely potíže s nerovnoměrným vytápěním, obyvatele už také v noci nebudí rány a nepříjemné zvuky ve stoupačkách a radiátorech a hlavně výrazně klesly náklady na teplo. Spotřeba tepla totiž poklesla meziročně o 35 %. A to i přesto, že zima byla oproti té předchozí výrazně chladnější. Výsledkem pak bylo uspořených 375 tisíc korun.

Situace dnes

Subregulační jednotka má za sebou téměř dvě topné sezóny. Za tu dobu si na sebe už dávno vydělala a nyní jen šetří. Zajímavostí také je, že za tu dobu jednotka získala řadu vylepšení díky pravidelným aktualizacím – dnes dům vytápí i s ohledem na předpověď počasí.

V domě se spoustu věcí změnilo – už není nezateplený, ale prošel kompletní revitalizací obvodového pláště a střechy, celá řada lodžií dostala nové zasklení. Jednotka EIM se na tuto změnu adaptovala, a tak dodávka tepla odpovídá novým požadavkům a tepelně-technickým vlastnostem domu po zateplení, zároveň bylo s Pražskou Teplárenskou domluveno snížení topného výkonu a tak dům i díky zateplení šetří další náklady na vytápění.

 

 

Rok 2014                   
(bez EIM)

Rok 2015                   
(s EIM)

Rok 2016                   
(s EIM)

Rok 2017                   
(s EIM + zateplení)

Spotřeba tepla 2520 GJ 1738 GJ 1688 GJ  
         
Sjednané množství / výkon      
2470 GJ 2470 GJ 260 kWsj 160kWsj
         
Náklady za vytápění celkem   1.488.000,-Kč 1.278.000,-Kč 1.076.446,-Kč  

 

 

Zkuste si i vy spočítat návratnost právě u vašeho domu.

Nebo se podívejte na další reference a zkušenosti se subregulační jednotkou EIM.

Další články

11.5.2017 Úspora energie

Jaká byla topná sezona 2016? Chladná, ale díky subregulační jednotce EIM levnější než loňská

Ceny energií každý rok rostou, topná sezona 2016 navíc byla druhá nejchladnější za posledních 6 let. Náklady za vytápění by tedy logicky měly být vyšší než v předchozích letech. Tahle logická úměra ale neplatí v domech, ve kterých jsme instalovali subregulační jednotku EIM. Jejich obyvatelé za teplo zaplatili méně, a to i přes výrazně chladnější […]

celý článek
9.4.2017 Subregulace tepla

Nejčastější mýty o vytápění: Možná jim věříte i vy!

Náklady na vytápění jsou jednou z největších položek v rodinném rozpočtu. Paradoxně ale spousta lidí netuší, jak se teplo účtuje, jak správně topit a jak rozklíčovat všechny kolonky na ročním vyúčtování. I proto okolo samotného vytápění a samozřejmě okolo subregulace vytápění existuje řada mýtů.

celý článek