Ceny energií každý rok rostou, topná sezona 2016 navíc byla druhá nejchladnější za posledních 6 let. Náklady za vytápění by tedy logicky měly být vyšší než v předchozích letech. Tahle logická úměra ale neplatí v domech, ve kterých jsme instalovali subregulační jednotku EIM. Jejich obyvatelé za teplo zaplatili méně, a to i přes výrazně chladnější zimu. A v dalších letech mohou náklady srazit ještě níž.

Pamatujete? V lednu 2016 padaly (i denní teploty) k minus 15 stupňům. A kvůli chladnému podzimu jsme kohoutky radiátorů znovu naplno otevřeli už v polovině září 2016. Průměrná denní teplota pak byla o celý stupeň nižší než v roce 2015. Řečí energetiků to byla, co se nároků na vytápění týká, druhá nejhorší zima za posledních 6 let. V tomto směru náročnější byla už jen topná sezona 2013.

K vyhodnocení topných sezon se používají takzvané denostupně – hodnota, na kterou mají vliv jednak průměrná denní teplota a pak také počet topných dnů. A logicky platí – čím více denostupňů, tím na vytápění náročnější topná sezona. Zatímco sezonu 2015 charakterizuje hodnota 3040 denostupňů, sezonu 2016 hodnota o zhruba 11 % vyšší – 3370 denostupňů.

Subregulační jednotka EIM si ale poradila i s náročnými podmínkami. Ostatně, přesvědčte se!

Podrobně jsme se o zkušenostech se subregulací rozepsali i v článku Zkušenosti se subregulací: Na začátku je trocha vysvětlování a na konci ušetřené statisíce

Uspořili jsme statisíce díky hlídání sjednaného výkonu

Subregulační jednotka EIM hlídá, aby nedošlo k překročení maximálního sjednaného topného výkonu. Díky tomu můžou domy, ve kterých je jednotka nainstalovaná, přejít na výhodnější výkonovou sazbu. U té se dopředu nezavazujete k odběru určitého množství GJ tepla, ale „pouze“ k tomu, že nepřekročíte sjednaný výkon.

Bytový dům v ulici Majevského má sjednaný maximální topný výkon 160 kW, nejvyšší naměřená hodnota, a to díky subregulaci tepla EIM, v této topné sezoně pak byla jen 140 kW. Bytový dům v Nechvílově ulici se 136 bytovými jednotkami pak měl sjednaný maximální topný výkon 190 kW, maximální naměřený byl 180 kW. A konečně bytový dům v Petýrkově ulici dosáhl maximálně 61 kW, byť byl sjednaný výkon až 75 kW. Subregulační jednotky EIM dokážou výkon řídit velmi efektivně a udržet ho i ve velkých mrazech.

Co to znamená? Každý z domů ušetřil jen hlídáním maximálního topného výkonu desítky tisíc korun. A hodnoty z letošní topné sezony jsou příslibem i pro tu další. Rozdíl mezi maximálním sjednaným výkonem a skutečným naměřeným výkonem prostřednictvím jednotky EIM byl až 30 %.  Je tu tedy potenciál v dalších letech sjednaný maximální topný výkon ještě snížit a takto náklady za teplo dále optimalizovat.

Pozn.: V Tabulce jsou uvedené pouze úspory spojené s řízením topného výkonu (v rámci výkonové sazby).

Projděte si podrobné reference a zjistěte víc o domech se subregulační jednotkou EIM a úsporách, které přináší.

Další úspory díky optimalizaci dodávek tepla

Úspory spojené s přechodem na výkonovou sazbu ale nejsou jedinými úsporami. Díky inteligentnímu řízení vytápění, kdy subregulační jednotka reaguje na aktuální venkovní teplotu, ale i na předpověď počasí, do domu z centrálního zdroje proudí jen tolik tepla, kolik je ho aktuálně potřeba. Jednotka také velmi rychle reaguje na změny počasí.

Tímto chytrým řízením dodávek tepla do domu je možné ušetřit dalších 20 až 25 % z původních nákladů na vytápění a konečná úspora za topnou sezonu se tak může vyšplhat až přes půl milionu korun. Tak jako v případě bytového domu v Tenisové ulici.

Dům s 84 byty měl ještě v topné sezoně 2015 paušál za sjednané množství tepla. Zavázal se k odběru 2471 GJ (které musel zaplatit), nicméně skutečně odebral 2201 GJ. Po instalaci subregulační jednotky EIM přešel v sezoně 2016 na výkonovou sazbu se sjednaným výkonem 220 kW a reálně odebral 1688 GJ. I přesto, že byla topná sezona náročnější, činila mezisezonní úspora 566 507 Kč.

Velmi podobná situace pak byla v domě se 120 byty ve Vratimovské ulici v Praze. Původní sjednaný paušál byl na 1875 GJ, skutečně odebráno bylo v sezoně 2015 jen 1170 GJ. Po instalaci subregulační jednotky a přechodu na výkonovou sazbu s maximem 160 kW, klesl odběr tepla na 1094 GJ a úspora činila 331 275 Kč. A na další výsledky dalších domů se můžete podívat v tabulce.

Pozn.: Aby bylo možné objektivně porovnat výši dosažené úspory na vytápění, byly veškeré spotřeby tepla přepočteny dle denostupňů na úroveň roku 2016.

Zajímá vás víc? Spočítejte si, kolik byste díky subregulační jednotce EIM mohli ušetřit vy. Nebo nás rovnou zkontaktujte a domluvte si s námi schůzku, případně prohlídku některé z referenčních instalací.  

SPOČÍTAT NÁVRATNOST PRO VÁŠ DŮM

 

Zateplení jako cesta k úsporám za teplo na vytápění? Ano, ale… podle analýzy z roku 2014 je zhruba polovina domů v Česku zateplená špatně. A velká část obyvatel z té druhé poloviny pak nejspíš ani netuší, že potenciál úspor je ještě vyšší. Po zateplení domu a výměně oken je vhodné zaměřit se na subregulaci vytápění. Dosáhnete nezanedbatelných úspor i zdravějšího vnitřního prostředí v domě.

Po zateplení domu a výměně starých netěsnících oken za okna nová se změní tepelně-fyzikální vlastnosti domu. Pokud je ale dům napojený na centrální zdroj, odebírá stále stejné množství tepla. Bez ohledu na to, že se po zateplení výrazně snížily tepelné ztráty objektu. Vstupu tepla do vnitřních rozvodů domu nezabrání ani uzavřené termostatické hlavice v jednotlivých bytových jednotkách.

Pokud se tedy nechá otopná soustava v domě bez úprav, obyvatelé dosáhnou jen na část úspor, které by jinak mohli získat.

Kromě toho také dochází k přetápění, respektive nedotápění některých částí domu, a to kvůli nízkému průtoku otopné vody. Přetápěné jsou po zateplení velmi často byty v nižších patrech, jež mají lepší termoizolační vlastnosti. Obyvatelé těchto bytů pak tlumí vytápění pomocí termostatických hlavic, čímž snižují průtok otopné vody a zvyšují její rychlost. Výsledkem jejich počínání je hluk v radiátorech a v celé soustavě a také zvýšené riziko nedotápění bytů v horních patrech.

 

Díky subregulaci odebíráte jen tolik tepla, kolik potřebujete

Logickým krokem po zateplení bytového domu je tedy instalace subregulační jednotky na patu domu. Inteligentní subregulační jednotka rozpozná aktuální potřebu tepla v domě a podle toho řídí vytápění. Pokud tedy není potřeba, přebytečné teplo do domu nepustí a do oběhu vrátí část ochlazené otopné vody z radiátorů. Nevznikají tak žádné tepelné přebytky, za které by jinak obyvatelé domu zaplatili.

Přečtěte si i o dalších chytrých funkcích subregulační jednotky: Chytré vytápění: EIM upravuje dodávky tepla podle předpovědi počasí

Subregulační jednotka také hlídá, aby nedocházelo k překračování takzvaných 1/4hodinových maxim. Dům je tak po technické stránce připravený na případný přechod z „klasické“ množstevní sazby, kdy se platí za sjednané množství tepla, na výkonovou sazbu, která se účtuje podle sjednaného maximálního tepelného výkonu. Tímto přechodem, který je ale podmíněný právě instalací subregulačního zařízení, je možné dále výrazně šetřit.

Případné další úspory za teplo na vytápění se pojí s technickým stavem celé otopné soustavy. Od nedostatečné izolace hlavních ležatých rozvodů až po zanesené a zatuhlé ventily pod termostatickými hlavicemi v jednotlivých místnostech. Ale o tom zase v některém z dalších článků…

Mimochodem, k subregulaci není nutné přistupovat až po zateplení domu. Ostatně, přečtěte si, jaké zkušenosti se subregulací mají obyvatelé (původně) nezatepleného panelového domu v pražské Hostivaři.

Možná už jste tu situaci zažili: Venku mrzne, až praští, a v bytě je chladno, protože radiátory jsou jen vlažné. Nebo naopak: Venku už je jaro v plném proudu, ale v domě se topí a topí a topí… A náklady na vytápění zbytečně rostou a rostou. Přitom dnes už můžete topit chytře – podle krátkodobé i dlouhodobé předpovědi počasí – a díky tomu výrazně ušetřit.

Většina bytových domů v Česku teplo, které proudí z centrálního zdroje, nereguluje na své patě vůbec. Do domu tak neustále proudí nadměrné množství tepla – bez ohledu na to, zda je venku 15 stupňů nad nulou, nebo 15stupňový mráz. Což se pak logicky odráží i na konečném vyúčtování.

Přitopit, až když začne mrznout, je pozdě

Část domů pak vytápění reguluje podle momentální teploty. Nicméně to také není ideální řešení. Proč? Na vině je velká setrvačnost vytápění zejména v zateplených domech. Častým problémem jsou například podzimní a zimní dny, kdy teplota brzy nad ránem prudce klesne. Reakce systému na výrazné ochlazení je rychlá a na první pohled logická: Okamžitě začne přitápět.

Jenže otopné soustavy v domech jsou obrovské a obrovský je i objem vody v nich. Než se změna nastavení projeví, ranní mrazík je pryč, dopolední slunce září a vy máte doma nepříjemně přetopeno. Kromě toho u vás v domě vznikla výkonová špička, která se odrazí na výši účtu, který zaplatíte.

Topte podle předpovědi počasí

Se subregulační jednotkou EIM je to jiné. Jednotka má přístup ke krátkodobým i dlouhodobým předpovědím počasí a podle nich dodávku tepla do domu aktivně řídí a optimalizuje. Blíží-li se silný mráz, začne dům „nahřívat“ pozvolna a s předstihem. Takže v okamžiku, kdy je venku zima jako na Sibiři, máte v bytě tak akorát. Navíc se vyhnete výkonovým špičkám.

Pokud se naopak blíží obleva, subregulační jednotka vytápění pozvolna utlumí a vy zbytečně neplýtváte energií. V přechodném období (tedy na podzim a na jaře) navíc jednotka s ohledem na předpověď počasí dokáže regulovat také teplotní útlumy, nebo zcela omezit vytápění, pokud venkovní teploty přes den přesáhnou například 20 °C.

Je vám příjemně a ještě šetříte

Výsledek? Díky této i dalším chytrým funkcím můžete na vytápění ročně ušetřit i více než 20 % nákladů. Kromě toho vám doma bude vždycky příjemně – bez ohledu na to, zda mrzne, nebo je naopak nadprůměrné teplo.  

Kromě inteligentního řízení dodávek tepla podle krátkodobé i dlouhodobé předpovědi počasí má subregulační jednotka EIM i další chytré funkce:

• Aktivně řídí topný výkon a hlídá, aby nedocházelo k překračování čtvrthodinových maxim. Tato funkce je nezbytná, pokud přecházíte z množstevní na výkonovou sazbu.
• Díky takzvaným dynamickým nájezdům reguluje a odbourává nepříjemné bouchání a klepání v radiátorech a stoupačkách.
• Optimalizuje tlak v otopné soustavě.
• Podívejte se i na další chytré funkce.

Aktuální výdaje za teplo navíc můžete sledovat prostřednictvím přehledného portálu EIM. Chcete vědět víc? Spočítejte si návratnost nebo nás rovnou kontaktujte a společně vše probereme.