Jaká byla topná sezona 2016? Chladná, ale díky subregulační jednotce EIM levnější než loňská

Ceny energií každý rok rostou, topná sezona 2016 navíc byla druhá nejchladnější za posledních 6 let. Náklady za vytápění by tedy logicky měly být vyšší než v předchozích letech. Tahle logická úměra ale neplatí v domech, ve kterých jsme instalovali subregulační jednotku EIM. Jejich obyvatelé za teplo zaplatili méně, a to i přes výrazně chladnější zimu. A v dalších letech mohou náklady srazit ještě níž.

Pamatujete? V lednu 2016 padaly (i denní teploty) k minus 15 stupňům. A kvůli chladnému podzimu jsme kohoutky radiátorů znovu naplno otevřeli už v polovině září 2016. Průměrná denní teplota pak byla o celý stupeň nižší než v roce 2015. Řečí energetiků to byla, co se nároků na vytápění týká, druhá nejhorší zima za posledních 6 let. V tomto směru náročnější byla už jen topná sezona 2013.

K vyhodnocení topných sezon se používají takzvané denostupně – hodnota, na kterou mají vliv jednak průměrná denní teplota a pak také počet topných dnů. A logicky platí – čím více denostupňů, tím na vytápění náročnější topná sezona. Zatímco sezonu 2015 charakterizuje hodnota 3040 denostupňů, sezonu 2016 hodnota o zhruba 11 % vyšší – 3370 denostupňů.

Subregulační jednotka EIM si ale poradila i s náročnými podmínkami. Ostatně, přesvědčte se!

Podrobně jsme se o zkušenostech se subregulací rozepsali i v článku Zkušenosti se subregulací: Na začátku je trocha vysvětlování a na konci ušetřené statisíce

Uspořili jsme statisíce díky hlídání sjednaného výkonu

Subregulační jednotka EIM hlídá, aby nedošlo k překročení maximálního sjednaného topného výkonu. Díky tomu můžou domy, ve kterých je jednotka nainstalovaná, přejít na výhodnější výkonovou sazbu. U té se dopředu nezavazujete k odběru určitého množství GJ tepla, ale „pouze“ k tomu, že nepřekročíte sjednaný výkon.

Bytový dům v ulici Majevského má sjednaný maximální topný výkon 160 kW, nejvyšší naměřená hodnota, a to díky subregulaci tepla EIM, v této topné sezoně pak byla jen 140 kW. Bytový dům v Nechvílově ulici se 136 bytovými jednotkami pak měl sjednaný maximální topný výkon 190 kW, maximální naměřený byl 180 kW. A konečně bytový dům v Petýrkově ulici dosáhl maximálně 61 kW, byť byl sjednaný výkon až 75 kW. Subregulační jednotky EIM dokážou výkon řídit velmi efektivně a udržet ho i ve velkých mrazech.

Co to znamená? Každý z domů ušetřil jen hlídáním maximálního topného výkonu desítky tisíc korun. A hodnoty z letošní topné sezony jsou příslibem i pro tu další. Rozdíl mezi maximálním sjednaným výkonem a skutečným naměřeným výkonem prostřednictvím jednotky EIM byl až 30 %.  Je tu tedy potenciál v dalších letech sjednaný maximální topný výkon ještě snížit a takto náklady za teplo dále optimalizovat.

Pozn.: V Tabulce jsou uvedené pouze úspory spojené s řízením topného výkonu (v rámci výkonové sazby).

Projděte si podrobné reference a zjistěte víc o domech se subregulační jednotkou EIM a úsporách, které přináší.

Další úspory díky optimalizaci dodávek tepla

Úspory spojené s přechodem na výkonovou sazbu ale nejsou jedinými úsporami. Díky inteligentnímu řízení vytápění, kdy subregulační jednotka reaguje na aktuální venkovní teplotu, ale i na předpověď počasí, do domu z centrálního zdroje proudí jen tolik tepla, kolik je ho aktuálně potřeba. Jednotka také velmi rychle reaguje na změny počasí.

Tímto chytrým řízením dodávek tepla do domu je možné ušetřit dalších 20 až 25 % z původních nákladů na vytápění a konečná úspora za topnou sezonu se tak může vyšplhat až přes půl milionu korun. Tak jako v případě bytového domu v Tenisové ulici.

Dům s 84 byty měl ještě v topné sezoně 2015 paušál za sjednané množství tepla. Zavázal se k odběru 2471 GJ (které musel zaplatit), nicméně skutečně odebral 2201 GJ. Po instalaci subregulační jednotky EIM přešel v sezoně 2016 na výkonovou sazbu se sjednaným výkonem 220 kW a reálně odebral 1688 GJ. I přesto, že byla topná sezona náročnější, činila mezisezonní úspora 566 507 Kč.

Velmi podobná situace pak byla v domě se 120 byty ve Vratimovské ulici v Praze. Původní sjednaný paušál byl na 1875 GJ, skutečně odebráno bylo v sezoně 2015 jen 1170 GJ. Po instalaci subregulační jednotky a přechodu na výkonovou sazbu s maximem 160 kW, klesl odběr tepla na 1094 GJ a úspora činila 331 275 Kč. A na další výsledky dalších domů se můžete podívat v tabulce.

Pozn.: Aby bylo možné objektivně porovnat výši dosažené úspory na vytápění, byly veškeré spotřeby tepla přepočteny dle denostupňů na úroveň roku 2016.

Zajímá vás víc? Spočítejte si, kolik byste díky subregulační jednotce EIM mohli ušetřit vy. Nebo nás rovnou zkontaktujte a domluvte si s námi schůzku, případně prohlídku některé z referenčních instalací.  

SPOČÍTAT NÁVRATNOST PRO VÁŠ DŮM