Ceny energií každý rok rostou, topná sezona 2016 navíc byla druhá nejchladnější za posledních 6 let. Náklady za vytápění by tedy logicky měly být vyšší než v předchozích letech. Tahle logická úměra ale neplatí v domech, ve kterých jsme instalovali subregulační jednotku EIM. Jejich obyvatelé za teplo zaplatili méně, a to i přes výrazně chladnější zimu. A v dalších letech mohou náklady srazit ještě níž.
Pamatujete? V lednu 2016 padaly (i denní teploty) k minus 15 stupňům. A kvůli chladnému podzimu jsme kohoutky radiátorů znovu naplno otevřeli už v polovině září 2016. Průměrná denní teplota pak byla o celý stupeň nižší než v roce 2015. Řečí energetiků to byla, co se nároků na vytápění týká, druhá nejhorší zima za posledních 6 let. V tomto směru náročnější byla už jen topná sezona 2013.
K vyhodnocení topných sezon se používají takzvané denostupně – hodnota, na kterou mají vliv jednak průměrná denní teplota a pak také počet topných dnů. A logicky platí – čím více denostupňů, tím na vytápění náročnější topná sezona. Zatímco sezonu 2015 charakterizuje hodnota 3040 denostupňů, sezonu 2016 hodnota o zhruba 11 % vyšší – 3370 denostupňů.
Subregulační jednotka EIM si ale poradila i s náročnými podmínkami. Ostatně, přesvědčte se!
Podrobně jsme se o zkušenostech se subregulací rozepsali i v článku Zkušenosti se subregulací: Na začátku je trocha vysvětlování a na konci ušetřené statisíce
Uspořili jsme statisíce díky hlídání sjednaného výkonu
Subregulační jednotka EIM hlídá, aby nedošlo k překročení maximálního sjednaného topného výkonu. Díky tomu můžou domy, ve kterých je jednotka nainstalovaná, přejít na výhodnější výkonovou sazbu. U té se dopředu nezavazujete k odběru určitého množství GJ tepla, ale „pouze“ k tomu, že nepřekročíte sjednaný výkon.
Bytový dům v ulici Majevského má sjednaný maximální topný výkon 160 kW, nejvyšší naměřená hodnota, a to díky subregulaci tepla EIM, v této topné sezoně pak byla jen 140 kW. Bytový dům v Nechvílově ulici se 136 bytovými jednotkami pak měl sjednaný maximální topný výkon 190 kW, maximální naměřený byl 180 kW. A konečně bytový dům v Petýrkově ulici dosáhl maximálně 61 kW, byť byl sjednaný výkon až 75 kW. Subregulační jednotky EIM dokážou výkon řídit velmi efektivně a udržet ho i ve velkých mrazech.
Co to znamená? Každý z domů ušetřil jen hlídáním maximálního topného výkonu desítky tisíc korun. A hodnoty z letošní topné sezony jsou příslibem i pro tu další. Rozdíl mezi maximálním sjednaným výkonem a skutečným naměřeným výkonem prostřednictvím jednotky EIM byl až 30 %. Je tu tedy potenciál v dalších letech sjednaný maximální topný výkon ještě snížit a takto náklady za teplo dále optimalizovat.
Pozn.: V Tabulce jsou uvedené pouze úspory spojené s řízením topného výkonu (v rámci výkonové sazby).
Projděte si podrobné reference a zjistěte víc o domech se subregulační jednotkou EIM a úsporách, které přináší.
Další úspory díky optimalizaci dodávek tepla
Úspory spojené s přechodem na výkonovou sazbu ale nejsou jedinými úsporami. Díky inteligentnímu řízení vytápění, kdy subregulační jednotka reaguje na aktuální venkovní teplotu, ale i na předpověď počasí, do domu z centrálního zdroje proudí jen tolik tepla, kolik je ho aktuálně potřeba. Jednotka také velmi rychle reaguje na změny počasí.
Tímto chytrým řízením dodávek tepla do domu je možné ušetřit dalších 20 až 25 % z původních nákladů na vytápění a konečná úspora za topnou sezonu se tak může vyšplhat až přes půl milionu korun. Tak jako v případě bytového domu v Tenisové ulici.
Dům s 84 byty měl ještě v topné sezoně 2015 paušál za sjednané množství tepla. Zavázal se k odběru 2471 GJ (které musel zaplatit), nicméně skutečně odebral 2201 GJ. Po instalaci subregulační jednotky EIM přešel v sezoně 2016 na výkonovou sazbu se sjednaným výkonem 220 kW a reálně odebral 1688 GJ. I přesto, že byla topná sezona náročnější, činila mezisezonní úspora 566 507 Kč.
Velmi podobná situace pak byla v domě se 120 byty ve Vratimovské ulici v Praze. Původní sjednaný paušál byl na 1875 GJ, skutečně odebráno bylo v sezoně 2015 jen 1170 GJ. Po instalaci subregulační jednotky a přechodu na výkonovou sazbu s maximem 160 kW, klesl odběr tepla na 1094 GJ a úspora činila 331 275 Kč. A na další výsledky dalších domů se můžete podívat v tabulce.
Pozn.: Aby bylo možné objektivně porovnat výši dosažené úspory na vytápění, byly veškeré spotřeby tepla přepočteny dle denostupňů na úroveň roku 2016.
Zajímá vás víc? Spočítejte si, kolik byste díky subregulační jednotce EIM mohli ušetřit vy. Nebo nás rovnou zkontaktujte a domluvte si s námi schůzku, případně prohlídku některé z referenčních instalací.
Náklady na vytápění jsou jednou z největších položek v rodinném rozpočtu. Paradoxně ale spousta lidí netuší, jak se teplo účtuje, jak správně topit a jak rozklíčovat všechny kolonky na ročním vyúčtování. I proto okolo samotného vytápění a samozřejmě okolo subregulace vytápění existuje řada mýtů a polopravd. Posbírali jsme pro vás ty nejčastější a uvedli je na pravou míru.
Ušetříte, když topení vypnete před odchodem do práce? A za jakých podmínek je výkonová sazba výhodnější než sazba množstevní? I na tyhle mýty jsme se zaměřili. Tak jako to tedy je?
#1: „My už regulujeme termostatickou hlavicí přímo na radiátoru, takže subregulaci nepotřebujeme”
Mýtus. Tím, že termostatickou hlavici na topení nastavíte na nízký stupeň, sice nevpustíte teplo do radiátoru v konkrétní místnosti, ale ve výsledku vlastně neušetříte. Pokud je dům napojený na centrální zdroj tepla a na patě nemá subregulační jednotku, teplo do domu proudí, jen ho nepustíte do bytu.
Tyto tepelné přebytky, které v otopné soustavě jsou a vy je „jen“ nevyužijtete, nicméně zaplatíte. Rozpočítají se mezi jednotlivé bytové jednotky. Řešením je přebytečné teplo do domu vůbec nepouštět – a to dokáže právě subregulační jednotka EIM instalovaná na patu domu, nikoli termostatická hlavice na radiátoru.
Regulace vytápění se subregulační jednotkou EIM.
#2: „Ke snížení nákladů na vytápění stačí zateplit dům“
Mýtus. Po zateplení má dům sice nižší spotřebu tepla a tudíž by stačilo odebírat tepla méně, ale centrální zdroj do otopné soustavy domu stále posílá stejné množství tepla. Opět tedy vznikají tepelné přebytky, které zvyšují náklady na vytápění. Teplo nevyužijete, ale vždy ho zaplatíte.
Logickým krokem po zateplení bytového domu je tedy instalace subregulační jednotky na patu domu. Inteligentní subregulační jednotka rozpozná aktuální potřebu tepla v domě a podle toho řídí vytápění.
- Přečtěte si o této problematice víc v článku Subregulace vytápění po zateplení domu: Další logický krok k úsporám.
Subregulace má samozřejmě smysl i před samotným zateplením domu. Důkazem budiž panelový dům v Hostivaři – v něm jsme subregulační jednotku instalovali ještě před zateplením. V rámci tříměsíčního zkušebního provozu došlo k úspoře 30 % nákladů na teplo na vytápění. A to i přesto, že předchozí zima byla výrazně teplejší.
#3: „Po instalaci subregulační jednotky už si nezatopíme jako dřív“
Mýtus. Se subregulační jednotkou pořád máte plnou kontrolu nad vytápěním vy a je jen na vás, jak vytápění nastavíte. Optimální teplota vnitřních obytných místností se pohybuje okolo 22 až 23 °C a je daná také normou ČSN 06 0210. Tuto normu ctí i subregulační jednotka EIM. Pocit, že radiátory už netopí tolik co dřív a že je v bytě chladněji, nicméně může být oprávněný.
Zejména byty v nižších patrech domů jsou totiž velmi často přetápěné, bývá v nich i – pro zdraví nevhodných – 27 °C. Byty v horních patrech jsou naopak často nedotápěné. Po instalaci subregulační jednotky se ale vytápění v rámci celého domu srovná, bude rovnoměrně a problémům s přetápěním nebo nedotápěním bude konec. O správnou tepelnou pohodu se také postarají referenční teplotní čidla.
#4: „Nejlepší je před cestou do práce vypnout topení“
Mýtus, podle kterého se ale řídí spousta lidí. A možná i vy. Z hlediska úspor je výhodnější mít termostatickou hlavici po celý den nastavenou na nižší stupeň a po návratu z práce jen malinko přitopit. Vypnout topení úplně a pak studený byt vytápět znovu – to stojí víc, než v něm po celý den držet příjemnou teplotu. Za teplo tak utratíte méně a komfort bydlení se zvýší.
#5: „Výkonová sazba je vždycky výhodnější než Odběrový diagram“
To záleží. Princip množstevní sazby zjednodušeně znamená, že se na základě odběrového diagramu z předchozího roku na jeden rok dopředu smluvně zavážete k odběru předpokládaného minimálního množství tepla. Nicméně je velmi těžké dopředu odhadnout, zda je sjednané množství tepla adekvátní. Množstevní sazba pro vás tedy může být opravdu nevýhodná.
Naproti tomu u výkonové sazby si s dodavatelem tepla domluvíte maximální tepelný výkon, který budete odebírat. Ten ale nesmíte překročit – a to ani jedenkrát za celou topnou sezonu. Jinak následuje sankce a výhodný tarif je v tu ránu nevýhodným. Subregulační jednotka EIM zajistí, aby k překračování horní hranice výkonu nedocházelo. Ve špičce krátkodobě omezí výkon tak, aby k výkyvu nedošlo a zároveň to nemělo negativní vliv na tepelný komfort v bytech.
Přečtěte si víc o chytré funkci řízení topného výkonu, díky které bude výkonová sazba opravdu výhodná. Nebo si rovnou spočítejte návratnost a zjistěte tak, zda se subregulace EIM hodí i pro váš dům.
Zateplení jako cesta k úsporám za teplo na vytápění? Ano, ale… podle analýzy z roku 2014 je zhruba polovina domů v Česku zateplená špatně. A velká část obyvatel z té druhé poloviny pak nejspíš ani netuší, že potenciál úspor je ještě vyšší. Po zateplení domu a výměně oken je vhodné zaměřit se na subregulaci vytápění. Dosáhnete nezanedbatelných úspor i zdravějšího vnitřního prostředí v domě.
Po zateplení domu a výměně starých netěsnících oken za okna nová se změní tepelně-fyzikální vlastnosti domu. Pokud je ale dům napojený na centrální zdroj, odebírá stále stejné množství tepla. Bez ohledu na to, že se po zateplení výrazně snížily tepelné ztráty objektu. Vstupu tepla do vnitřních rozvodů domu nezabrání ani uzavřené termostatické hlavice v jednotlivých bytových jednotkách.
Pokud se tedy nechá otopná soustava v domě bez úprav, obyvatelé dosáhnou jen na část úspor, které by jinak mohli získat.
Kromě toho také dochází k přetápění, respektive nedotápění některých částí domu, a to kvůli nízkému průtoku otopné vody. Přetápěné jsou po zateplení velmi často byty v nižších patrech, jež mají lepší termoizolační vlastnosti. Obyvatelé těchto bytů pak tlumí vytápění pomocí termostatických hlavic, čímž snižují průtok otopné vody a zvyšují její rychlost. Výsledkem jejich počínání je hluk v radiátorech a v celé soustavě a také zvýšené riziko nedotápění bytů v horních patrech.
regulace vytápění se subregulací tepla
Díky subregulaci odebíráte jen tolik tepla, kolik potřebujete
Logickým krokem po zateplení bytového domu je tedy instalace subregulační jednotky na patu domu. Inteligentní subregulační jednotka rozpozná aktuální potřebu tepla v domě a podle toho řídí vytápění. Pokud tedy není potřeba, přebytečné teplo do domu nepustí a do oběhu vrátí část ochlazené otopné vody z radiátorů. Nevznikají tak žádné tepelné přebytky, za které by jinak obyvatelé domu zaplatili.
Přečtěte si i o dalších chytrých funkcích subregulační jednotky: Chytré vytápění: EIM upravuje dodávky tepla podle předpovědi počasí
Subregulační jednotka také hlídá, aby nedocházelo k překračování takzvaných 1/4hodinových maxim. Dům je tak po technické stránce připravený na případný přechod z „klasické“ množstevní sazby, kdy se platí za sjednané množství tepla, na výkonovou sazbu, která se účtuje podle sjednaného maximálního tepelného výkonu. Tímto přechodem, který je ale podmíněný právě instalací subregulačního zařízení, je možné dále výrazně šetřit.
Případné další úspory za teplo na vytápění se pojí s technickým stavem celé otopné soustavy. Od nedostatečné izolace hlavních ležatých rozvodů až po zanesené a zatuhlé ventily pod termostatickými hlavicemi v jednotlivých místnostech. Ale o tom zase v některém z dalších článků…
Mimochodem, k subregulaci není nutné přistupovat až po zateplení domu. Ostatně, přečtěte si, jaké zkušenosti se subregulací mají obyvatelé (původně) nezatepleného panelového domu v pražské Hostivaři.
Synonymem úspor ve vytápění je pro spoustu lidí v Česku zateplení. Panelový dům v pražské Hostivaři ale zateplený není, má jen částečně vyměněná okna. I přesto ale jeho obyvatelé za teplo platí zhruba o třetinu méně než lidé z okolních domů. Šetří díky subregulaci tepla, kterou jsme zde v roce 2015 instalovali, a díky tomu, že mohli přejít na výkonovou sazbu. „Zpočátku jsme ale museli řadu věcí vysvětlovat,“ říká Šárka Procházková z výboru SVJ.
Uspořit za teplo a zbavit se celé řady problémů, které v domě s otopnou soustavou měli – to byly logicky ty hlavní důvody, proč v Hostivaři v roce 2015 přistoupili k instalaci subregulační jednotky EIM.
Problémy? Nerovnoměrné vytápění i hluk
„Náš dům má 14 podlaží a vytápění bylo velmi nerovnoměrné. Zatímco byty v přízemí byly dlouhodobě přetopené, ve vyšších patrech si lidé stěžovali na zimu,“ popisuje Šárka Procházková. Kromě toho všechny obtěžoval a rušil hluk, který způsobovala zvýšená rychlost proudění topné vody vlivem nízkého průtoku. V radiátorech klepalo, pískalo, bouchalo. A to i v noci. S tímto problémem po instalaci jednotky pomohla funkce dynamických nájezdů, která zajišťuje, že jsou změny vytápění pozvolné. A platí to i o nočních útlumech.
Subregulační jednotku mají v suterénu nainstalovanou od února 2015 a paní Procházková přiznává, že první týdny pro ni jako členku výboru SVJ nebyly jednoduché. Po instalaci subregulace totiž teplota v přetápěných bytech ve spodních patrech klesla na 23-24 °C a bylo v nich najednou „chladněji“, byť stále nad běžným teplotním průměrem, který v bytech obvykle bývá. “Holt zvyk je železná košile,” dodává dnes již s úsměvem paní Procházková. Problém je, že přetápění je možná krátkodobě “příjemné”, dotujeme ho však všichni a v našem případě se jednalo o statisíce ročně.
Konec přetápění, začátek vysvětlování
„Zpočátku jsme museli hodně vysvětlovat. V některých bytech skutečně přetápěli až na 27 stupňů. Snížení teploty pak pro jejich obyvatele znamenalo velikou změnu, které se museli přizpůsobit. Znamenalo to třeba přestat chodit doma naboso,“ popisuje Šárka Procházková. „Ale není možné se chovat neúsporně a přitom chtít nízké náklady na vytápění.“
Po pár týdnech se ale vše uklidnilo a dnes jsou všichni s tepelným komfortem v domě spokojení.
Kromě toho jsou spokojení i s tím, kolik nákladů jim subregulační jednotka ušetří. Zde je ale třeba zmínit to, že po instalaci subregulační jednotky dům přešel na jinou sazbu Pražské teplárenské – a to z množstevní sazby na sazbu výkonovou.
Přechod na výkonovou sazbu
Přechodem z množstevní na výkonovou sazbu můžete výrazně ušetřit. Nicméně před změnou je nezbytné naistalovat subregulační zařízení (v tomto případě tedy subregulační jednotku EIM), která pohlídá, aby se nepřekročil maximální sjednaný výkon. Subregulace zabrání takzvanému „špičkování“, kdy se výkon skokově zvyšuje například v časech, kdy se všichni vracejí domů a zatápějí, nebo po nočním útlumu.
Výsledek? Uspořené statisíce
Díky subregulační jednotce zcela zmizely potíže s nerovnoměrným vytápěním, obyvatele už také v noci nebudí rány a nepříjemné zvuky ve stoupačkách a radiátorech a hlavně výrazně klesly náklady na teplo. Spotřeba tepla totiž poklesla meziročně o 35 %. A to i přesto, že zima byla oproti té předchozí výrazně chladnější. Výsledkem pak bylo uspořených 375 tisíc korun.
Situace dnes
Subregulační jednotka má za sebou téměř dvě topné sezóny. Za tu dobu si na sebe už dávno vydělala a nyní jen šetří. Zajímavostí také je, že za tu dobu jednotka získala řadu vylepšení díky pravidelným aktualizacím – dnes dům vytápí i s ohledem na předpověď počasí.
V domě se spoustu věcí změnilo – už není nezateplený, ale prošel kompletní revitalizací obvodového pláště a střechy, celá řada lodžií dostala nové zasklení. Jednotka EIM se na tuto změnu adaptovala, a tak dodávka tepla odpovídá novým požadavkům a tepelně-technickým vlastnostem domu po zateplení, zároveň bylo s Pražskou Teplárenskou domluveno snížení topného výkonu a tak dům i díky zateplení šetří další náklady na vytápění.
|
|
Rok 2014 |
Rok 2015 |
Rok 2016 |
Rok 2017 |
| Spotřeba tepla | 2520 GJ | 1738 GJ | 1688 GJ | |
| Sjednané množství / výkon |
2470 GJ | 2470 GJ | 260 kWsj | 160kWsj |
| Náklady za vytápění celkem | 1.488.000,-Kč | 1.278.000,-Kč | 1.076.446,-Kč |
Zkuste si i vy spočítat návratnost právě u vašeho domu.
Nebo se podívejte na další reference a zkušenosti se subregulační jednotkou EIM.
Možná už jste tu situaci zažili: Venku mrzne, až praští, a v bytě je chladno, protože radiátory jsou jen vlažné. Nebo naopak: Venku už je jaro v plném proudu, ale v domě se topí a topí a topí… A náklady na vytápění zbytečně rostou a rostou. Přitom dnes už můžete topit chytře – podle krátkodobé i dlouhodobé předpovědi počasí – a díky tomu výrazně ušetřit.
Většina bytových domů v Česku teplo, které proudí z centrálního zdroje, nereguluje na své patě vůbec. Do domu tak neustále proudí nadměrné množství tepla – bez ohledu na to, zda je venku 15 stupňů nad nulou, nebo 15stupňový mráz. Což se pak logicky odráží i na konečném vyúčtování.
Přitopit, až když začne mrznout, je pozdě
Část domů pak vytápění reguluje podle momentální teploty. Nicméně to také není ideální řešení. Proč? Na vině je velká setrvačnost vytápění zejména v zateplených domech. Častým problémem jsou například podzimní a zimní dny, kdy teplota brzy nad ránem prudce klesne. Reakce systému na výrazné ochlazení je rychlá a na první pohled logická: Okamžitě začne přitápět.
Jenže otopné soustavy v domech jsou obrovské a obrovský je i objem vody v nich. Než se změna nastavení projeví, ranní mrazík je pryč, dopolední slunce září a vy máte doma nepříjemně přetopeno. Kromě toho u vás v domě vznikla výkonová špička, která se odrazí na výši účtu, který zaplatíte.
Topte podle předpovědi počasí
Se subregulační jednotkou EIM je to jiné. Jednotka má přístup ke krátkodobým i dlouhodobým předpovědím počasí a podle nich dodávku tepla do domu aktivně řídí a optimalizuje. Blíží-li se silný mráz, začne dům „nahřívat“ pozvolna a s předstihem. Takže v okamžiku, kdy je venku zima jako na Sibiři, máte v bytě tak akorát. Navíc se vyhnete výkonovým špičkám.
Pokud se naopak blíží obleva, subregulační jednotka vytápění pozvolna utlumí a vy zbytečně neplýtváte energií. V přechodném období (tedy na podzim a na jaře) navíc jednotka s ohledem na předpověď počasí dokáže regulovat také teplotní útlumy, nebo zcela omezit vytápění, pokud venkovní teploty přes den přesáhnou například 20 °C.
Je vám příjemně a ještě šetříte
Výsledek? Díky této i dalším chytrým funkcím můžete na vytápění ročně ušetřit i více než 20 % nákladů. Kromě toho vám doma bude vždycky příjemně – bez ohledu na to, zda mrzne, nebo je naopak nadprůměrné teplo.
Kromě inteligentního řízení dodávek tepla podle krátkodobé i dlouhodobé předpovědi počasí má subregulační jednotka EIM i další chytré funkce:
- Aktivně řídí topný výkon a hlídá, aby nedocházelo k překračování čtvrthodinových maxim. Tato funkce je nezbytná, pokud přecházíte z množstevní na výkonovou sazbu.
- Díky takzvaným dynamickým nájezdům reguluje a odbourává nepříjemné bouchání a klepání v radiátorech a stoupačkách.
- Optimalizuje tlak v otopné soustavě.
- Podívejte se i na další chytré funkce.
Aktuální výdaje za teplo navíc můžete sledovat prostřednictvím přehledného portálu EIM. Chcete vědět víc? Spočítejte si návratnost nebo nás rovnou kontaktujte a společně vše probereme.